Kurz Horsemanship
Všechny z vás, kdo budou mít zájem, rádi zasvětíme do tajemství horsemanshipu. Zároveň je na této filozofii postaven náš trénink. Co to vlastně znamená horsemanship? Ideálně se pro začátek odprostěte od myšlenek na holčičky v kruhovce honící koně mrkvovou hůlkou, stejně tak i na "hry" s koňmi či show na kterých si kůň na povel lehá či stoupá na zadní.
Horsemanship v angličtině je složenina ze slov - kůň, člověk, vztah - tudíž něco jako vztah mezi člověkem a koněm, společná práce. V anglicky mluvících zemí toto slovo nic víc neznamená, prostě práce s koněm a to jakákoliv. Ze země nebo ze sedla je to jedno. Co se hodnotí je, jestli je váš horsemanship dobrý nebo špatný.
Tento směr je více filozofie než konkrétní techniky práce s koněm. Jako první se s ním objevil někdy v půlce minulého století Tom Dorrance, následoval ho Ray Hunt, Buck Brannaman a mnoho dalších. Tento směr byl nazýván revolucí v jezdectví a jednalo se o to, že místo bojování a lámání koně, se využili jeho přirozené vlastnosti na základě vzájemné důvěry a dohody. Proto je tento směr vhodný pro všechny koně a z jezdců pro ty, kdo ze svých koní nechtějí mít jen sportovní náčiní, ale chtějí s koněm fungovat na bázi jeho svobodné vůle. Největší problém mají s námi koně v tom, že se pro ně chováme nesrozumitelně a nečitelně, často úplně naopak, než by se v podobné situaci zachoval kůň.
Na začátku vaší cesty horsemanshipu je tedy třeba naučit se prezentovat sám sebe tak, aby to pro koně bylo přijatelné a rozuměl vám. Koně se pak začnou s vámi cítit lépe a pomalu vám začnou i důvěřovat. Nejde ani tak o konkrétní cvičení, tohle všechno začíná už při běžné manipulaci s koňmi - voděním na pastviny, čištěním a krmením. Je třeba si uvědomit, jak kůň přemýšlí a funguje a na tom pak postavit celou práci s ním. Od prvních krůčků na vodítku, přes práci ze země až do sedla.
Koně neuvažují jako lidé, neplánují - neumí to. Žijí v přítomnosti, chtějí jen pohodlí v přítomném okamžiku a podle toho se chovají. Jestliže kůň s něčím nesouhlasí, pak je to špatně a je třeba tomu přizpůsobit naši práci. Jen kůň a nikdo jiný vám nedokáže říct, zda to co děláte, děláte správně. Váš kůň vám bude tím nejlepším učitelem, pokud se naučíte poslouchat.
Pokud se jedná o trénink koně, začínáme vždy v kruhovce, kde se ukáže víc z pocitů koně, ale zárověň i fyzické přednosti či slabosti. Ve volnosti tedy sledujeme, jak se mění pocity koně a jeho vztah k nám. Jedno z nejdůležitějších cvičení do sedla - rytmus (tzn. kůň by měl vědět, že pohyb dopředu je jeho práce a proto by se měl pohybovat sám a bez pobízení) - si také připravíme ve volnosti a to nejlépe ve všech chodech na obě ruce.
Následují cvičení na vodítku (zejména na rytmus), kůň se také naučí povolit tlaku. Učíme koně uhýbat od tlaku pryč, a to zádí, předkem a celým tělem. Zárověn si takto připravujeme do sedla obrat kolem předku, zadku, ustupování na holeň. Můžeme si koně i lépe naohýbat na kruhu, naučit ho zvětšovat, zmenšovat a dovnitř plec.
Práce ze země by měla zabrat jen nezbytně nutnou dobu, abychom koně neunudili a neotrávili. Do sedla je možné jít hned, jak je kůň srozuměn s tím, že na něj nasedneme. U starších koní v "opravě" je možné kombinovat práci ze země s prací ze sedla, pokud kůň není nebezpečný.
Pod sedlem se nejdřívě věnujeme tomu, aby se kůň s námi cítil dobře a opět nejdůležitější (a základní věc) je rytmus. Poté jsou důležité správné reakce koně na holeň a otěž. Pokud toto máme, můžeme začít s pokročilejším jezdeckým výcvikem. Tam je pro nás nejdůležitější, aby se kůň pohyboval v dobré rovnováze a správně nesl jezdce na zádech.
